Život J. J. Kittela v datech

1727 – se  Jan Josef Kittel oženil s Anne-Marií Günterovou, dcerou brusiče skla z  Kokonína; počet jejich dětí se u různých autorů liší, avšak je doloženo minimálně devět dětí, které se dožily dospělého věku. Synové z velké části následovali svého otce a zůstali věrní lékařskému povolání. (A. Baldová, 2007)

1733 – první záznam o doktoru Kittelovi, který tehdy vyléčil ženu jabloneckého starosty.
Brzy se jeho pověst uznávaného lékaře a chirurga rozšířila téměř po celých Čechách; sám Kittel navštěvoval pacienty od Krkonoš po Prahu, léčil jak místní horaly, tak i rodinu Desfoursů, vrchnost maloskalského panství.

1739 – se Jan Josef Kittel vydal do Krkonoš; když přecházel Labe nedaleko Herlíkovic u Vrchlabí, probořil se pod ním led a on jen o vlásek unikl smrti. Uzdravoval  se velmi pomalu a již nikdy nenabyl svých někdejších sil. Podle pověsti mu tehdy zachránil život „neznámý cizinec“, který mu nabídl koření života, aby se rychleji uzdravil. Když Kittel na sobě koření vyzkoušel a žádal další, cizinec mu ho nabídl spolu s Kouzelnou knihou jako protihodnotu za úpis ďáblovi.

Ale Kittelův život se změnil i jinak: pohled do tváře vlastní smrti jej nasměroval k otázkám duchovnějším. Ze svých prostředků nechal postavit kostel sv. Josefa a faru,  v jiném domě zřídil školu.

1747 – byl Kittel zařazen do seznamu chirurgů českých zemí; v té době byl již věhlasným lékařem, léčitelem a znalcem botaniky.

1779 – projížděl Šumburkem císař Josef II. a zaujal ho nádherný rozhled. Doktor Kittel, který už léta usiloval o povýšení kostela na farní, požádal při té příležitosti císaře o vyřízení žádosti. Císař vyhověl a tři roky nato se Šumburk stal farní vsí a Kittelův syn Filip Jakub prvním šumburským farářem.

1782 –  se manželé přestěhovali k synovi Filipu Jakubovi na faru; doktor Kittel ke konci života oslepl, zemřel tři týdny před svými osmdesátými narozeninami, 16. listopadu 1783.

Zdroj: informační tabule naučné stezky Kittelovsko (I. Peschka, Vl. Novotný, J. Vokurka)